Brutto
divadelní hra podle původního filmového scénáře „Bouřlivě s tebou“
Hra byla oceněna v dramatické soutěži o nejlepší původní českou a slovenskou divadelní hru za rok 2011, kterou vyhlašuje Nadační fond Cen Alfréda Radoka
Přijede Arnošt v ředitelském křesle. Skloní se, zálibně si kapesníkem otírá luxusní boty.
ARNOŠT: Bohužel! To místo už je obsazené.
PATRIK (zadýchaně, snaživě, zdálky): Umím anglicky a francouzsky.
(Patrik vstoupí, už bez Kateřiny)
ARNOŠT: Znalost dvou jazyků je dneska standard.
PATRIK: A maďarsky. (Uvidí Arnoštův shovívavý úsměv, rychle pokračuje) Mám taky zkušenosti s programováním. Když se podíváte na webovou stránku kadeřnictví Teszárošová – pedikúra, manikúra, tak tu jsem dělal.
ARNOŠT (s lehkým opovržením): Teszárošová pedikúra, hm. Je mi líto, pane…
PATRIK: Teszároš, Patrik.
ARNOŠT: Pane Teszároši, v naší branži nejde jenom o kvalifikaci, ale o celou řadu dalších věcí. Třeba celkový zjev… (dívá se mu na bradu)
PATRIK (dotkne se náplasti): To je jenom pupínek… už se mi skoro nedělají. Brzy přestanou úplně. Jako malý jsem měl moc hezkou pleť…
ARNOŠT: Dobrá, řeknu vám to na rovinu. I kdybyste měl bradu jak dětskej zadeček, nebude vám to k ničemu. Já… do inzerátu jsem to sice nedal, aby to nepůsobilo diskriminačně, ale … chci na to místo zkrátka vzít holku.
PATRIK: Vážně? (Arnošt přikývne. Patrik se na něj zkoumavě podívá, ještě jednou si ověří): Jste si naprosto jistý?
ARNOŠT: Naprosto.
PATRIK (odhodlá se): Já… jsem holka. (Arnošt zírá, Patrik upřesní): Tedy ne pokud jde o chromozomy, ale jinak…
ARNOŠT: To říkáte jen tak?
PATRIK: A jak to mám říkat?
ARNOŠT: Při přijímacím pohovoru se takové věci obvykle neventilují.
PATRIK: Myslel jsem, že upřímnost všeobecně… pomáhá.
ARNOŠT (zavrtí hlavou): Nepomáhá. (Odrazí se a odjede.)
PATRIK (za ním popoběhne, prosebně volá): Počkejte, já bych hrozně rád…
Za Patrikovými zády se opět objeví Kateřina.
KATEŘINA: Tak jak jste dopadl?
(Patrikův výraz se rázem změní. Otočí se k ní. Už se netváří prosebně, ale energicky.)
PATRIK: Prý mně máte ukázat, co a jak. Kde bude můj pracovní stůl?
KATEŘINA: Pojďte.
(Odvádí ho)