Román Tanec trosečníků vyšel v roce 2005 v Německu pod titulem Wir treffen uns, wenn alle weg sind, sklidil nebývalou čtenářskou přízeň a získal prestižní literární ocenění – Cenu Friedricha Gerstäckera a Evangelickou cenu za literaturu. V roce 2006 následovalo české vydání (nakl. Mladá fronta), reedice vyšla v září 2020 (nakl. Práh). 

 

Mojmír (voice over)

Napsal jsem si seznam problémů, který mám: za 1.) Jsem sám a nevím, kde bych našel nějaký lidi;

za 2.) Lidi jsou důležitý, ale musím si dát pozor, protože každej, koho potkám, může bejt nakaženej;

za 3.) Mrtvej člověk by se bez lednice neměl nechat ležet dýl než tři dny – do tý doby potřebuju dopravit babi Kalabi do Desný a pochovat ji;

za 4.) Musím sehnat auto, ale nevím, jestli se do tří dnů naučím řídit;

za 5.) Když se naučím řídit, měl bych si udělat mapu kudy jet a vyhejbat se místům, kde by mě mohli chytit a zavřít mě na zajišťovací stanici. Zajišťovací stanice je konečná – za žádnou cenu se tam nesmím dostat; za 6.) Musím sehnat rakev.

 

Příběh na osudu jednoho obyčejného, sotva dospělého mladého muže domýšlí, co by mohlo nastat, kdyby se nebezpečná pandemie vymkle kontrole. Nejde o covid, ale o EBS (Erosion of Basic Substances), virus, jehož působením lidstvo doslova “mizí”. Kdo přežije, nemá vyhráno.

 

Většina děje se odehrává 'daleko od hlučícího davu' – v horské oblasti. Podstatná je syrová atmosféra otevřených horských údolí a vylidněných vesnic. Zmíněná komornost příběhu neznamená dějovou chudost a hlavně – to je třeba zdůraznit – neznamená chudobu vizuální. Naopak, látka nabízí silné, mnohdy vypjaté situace, které volají po specifické obrazové atmosféře. 

 

Tanec trosečníků cílí na mladé dospělé. Mojmír se právě vyučil, je mu osmnáct, je zvyklý na městský život. Jeho plány do budoucna se kvůli expandujícímu viru EBS zhroutily stejně rychle jako mladé tanečnici Jesice. Ti dva by se stěží potkali a nikdy by k sobě nehledali cestu nebýt pandemie. Jesika musí vzdát své sny o kariéře v muzikálové branži, Mojmír musí vzít do ruky pušku, aby přežil. Covid 2020/21 zamotal hlavu nejednomu z jejich reálných vrstevníků, ukázal, jak zranitelní jsme, jak rychle můžeme o život ve vatě přijít. Na druhou stranu podnítil fantazii, dohnal nás k intenzivním úvahám, co by bylo, kdyby...? Jak bych se zachoval/a, kdyby...? Jaké mám praktické dovednosti? Dokázal/a bych se srovnat se zánikem civilizace v té podobě, v jaké nás dodnes rozmazlovala?  

 

 

HLAVNÍ POSTAVY:

 

Mojmír (18) Rom, vyrostl v dětském domově, právě se vyučil kuchařem. Pandemie ho zastihne u 

nevlastní babičky, která je v posledním stádiu rakoviny

 

Babi Kalabi (85) svéhlavá obyvatelka chalupy v horách, Mojmírova nevlastní babička

 

Jesika (18) nezařaditelný originál ze sociálně slabší rodiny, mladá tanečnice na cestě za kariérou

 

Vašek (10) osiřelý Vietnamec, skrývající svou dětskou zranitelnost za drzou fasádou

 

Martin Martin (45) všeuměl s inženýrským mozkem a zlatými českými ručičkami, každým coulem evangelík, blázen do aut