Knižní předloha scénáře se v Německu umístila ve výběru sedmi nejlepších knih pro mladé čtenáře Deutschlandfunk-Liste 2008; měla dvě nominace na nejprestižnější německou literární cenu Jugendliteraturpreis 2009 a v České republice získala Magnesii Literu 2010; byla přeložena do několika jazyků.

 

Sylvin otec k Sylvě (17): 

Dospívání je zvláštní stav. Člověk je nahej. Všechno ho zraňuje, všechno se ho přímo dotýká. Je to vzrušující... neopakovatelný. Ale trvá to strašně krátce.

 

Horké léto, Berlín, ochočená evropská příroda na českosaském pomezí – to jsou kulisy příběhu. Pět mladých lidí se ocitlo na rozcestí. Ať chtějí nebo ne, musí se rozhodnout, kudy dál. Jejich cesty se někdy protínají, někdy běží paralelně, jindy se míjejí. Aniž by o tom věděli, kladou si stejné otázky, řeší podobné problémy. Vlastně jde o příběhů pět, které ale teprve dohromady dávají smysl a vypovídají o jedné jediné veličině, známé i neznámé: dnešní dozrávající generaci.

 

Sylva má sice nadprůměrně vysoké IQ, ale není schopná podřídit se požadavkům současné společnosti. Je prudká, nespoutaná, instinktivní. Nejraději by hodila všechny konvence za hlavu a žila v divočině – Jenže kde ji najít?  

 

Niklas prožívá vztah ke krásné Evitě, který mu mění život v šílený kolotoč, ze kterého se těžko dá vyskočit.    

 

Evita má bohatou obrazotvornost a touhu poznávat co je za horizontem. Od samého začátku z ní cítíme bezvýchodnost, absenci racionálního cíle. Nedokáže se vymanit z podvodů a krádeží a i její kouzelný snový svět se pomalu deformuje, zatmívá.

 

Filip je Sylvin kamarád z bývalého gymnázia. Pozoruje svět optikou intelektuála, bez osobní účasti. Setkání s energickou Berenikou a konflikt s policií ho hluboce zasáhnou a rozmetají jeho svět převzatých hodnot.  

 

Robinova nepřístupnost se datuje od Velkého Třesku, přesně řečeno od večera v horské boudě, kdy byl nařčen ze znásilnění spolužačky. Pochybuje sám o sobě. Sylvina živelnost, riskantní noční cesta, vzbouřené emoce a záchrana exotické šelmy nakonec prolomí kruh izolace, který si kolem sebe vytvořil.

 

Příběh si o zfilmování přímo říká – je plný emocí, je vizuální, vyprávěný ve svěžím rytmu. „Nazí“ –  film o dospívání... the time of innocence. Tanec na provaze nad propastí dospívání. Každý, kdo balancuje směrem k dospělosti, musí za tuto cestu zaplatit. Jeden více, jiný méně, jsou i takoví, kteří nedorazí. K cestám do neznáma patří silné, vypjaté emoce, hledání směru, radikální rozhodnutí, ale i humor a kouzlo nechtěného. To jsou základní ingredience scénáře.  

(režisér Ivan Pokorný)

​

​

ÚDOLÍ LABE

Ext. – noc

Sylva doplave ke břehu a vylézá z vody. Je nahá. Jde pobřežní loukou mezi vysokými stébly trav a rákosu. Zvuky noční přírody podkresluje dialog Sylvina otce a třídního učitele.

 

Třídní učitel (m.o.): Vaše dcera šla nahá přes vesnici. 

Sylvin otec (m.o.): Přes louku, pane profesore.

Třídní učitel (m.o.): Mám tu hlášení policejní hlídky. Stojí v něm: „přes vesnici“.

Sylvin otec (m.o.): Spletli to. Viděli ji jít po louce k domu. Když jí ukradli oblečení.

Třídní učitel (m.o.): Kdo?

Sylvin otec (m.o.): Nejspíš nějaký vtipálek z okolí, který zná její zvyky.

Třídní učitel (m.o.): Sylviny zvyky jsou mírně řečeno zarážející.

Sylvin otec (m.o.): Pravda, někoho zarážejí.

Třídní učitel (m.o.): Vás ne?

(Nahá dívka se vzdaluje.)

Sylvin otec (m.o.): Zarážet mě může něco, co nechápu. Svojí dceři rozumím.

 

 

V HYPERMARKETU

Int. – den

 

Filip prudce svlékne rukavice a mrskne s nimi na zem. Je to reakce na další vozík přetékající zbožím, který mu tetovaný prodavač přistavil a které má opatřit cenovkami a naskládat do regálů. Odchází uličkou pryč. Tetovaný prodavač ho dohoní a zastoupí mu cestu. Mluví ostře, ale tlumeně, aby nebudil pozornost zákazníků.

 

Tetovaný prodavač: Obědová pauza už byla!

Filip: Nejdu na oběd, jdu na záchod.

Tetovaný prodavač: Počtvrtý!

Filip: Jo tady se návštěvy záchoda odměřujou! Kolik je povolenejch? Dvě  malý? Jedna velká?  (začíná mluvit čím dál hlasitěji) Nebylo by lepší přidělit  všem zaměstnancům pytlíky? Nebo plenky? Mohli bychom pracovat a při  tom souběžně vykonávat potřebu… pěkně plynule. Některý fabriky  v asijských zemích to takhle dělají. (všiml si, že ho nějaký zákazní poslouchá, obrátí se na něj) Jasná úspora času, ne, pane? 

 

Tetovaný prodavač (tiše): Přestaň s tou komedií! 

Filip: Komedií? Tohle je tragédie! (Zaletí pohledem k jeho potetovaným předloktím) Měli ti sem vytetovat čárkovej kód. Seš zboží. Stejně blbý a zbytečný jako všechny tyhle stupidity kolem…

 

Divoce se rozhlédne po regálech nacpaných zbožím. Namátkou vytáhne zahradní ostřikovač, na němž je velká cedule SLEVA. Všiml si, že má publikum. Hrstka zákazníků postává na doslech, jeho vystoupení je baví. Filip se víc a víc rozohňuje.

 

Račte se podívat! Nejvýkonnější zahradní ostřikovač!

Momentálně ve slevě! Potřebujeme se jich totiž zbavit! Jsou to ležáky, zabírají nám akorát místo! Vydrží přesně dva roky – je to tak vymyšlený. Pak se ulomí tady ta páčka. Nikde vám ji  neopraví, musíte si koupit novej. A tak je to se vším! Tyhle firmy jsou paraziti. Ničí co můžou, od životního prostředí až po drobný živnostníky a navíc podporujou otrokářskej systém…

 

Čím dál víc zákazníků se zastavuje. Poslouchají i někteří zaměstnanci. Na mnohých je vidět, že s ním souhlasí. Tetovaný prodavač se orosil potem. 

 

Tetovaný prodavač (tiše): Koleduješ si o průser.

Snaží se Filipa odtáhnout, ale bez úspěchu, Filip se mu vytrhne. 

 

Filip: Ty seš taky jejich otrok! Vy všichni! Myslíte, že si vás vážej? Dělaj všechno, abyste na nich byli závislí. Ty jejich hovadiny vám ucpávaj mozky! Kdy někoho z vás napadlo něco fakt původního? Něco fakt dobrýho? (nikdo neodpoví, Filip pokývá hlavou)

Nemyslíte už na nic jinýho než na sériový sračky… 

(Začíná vyhazovat z regálů zboží, mumlá) Sračka… chtěla byste ji, paní? Počkejte, až bude ve slevě… Taky sračka… další…